Potkal jsem za svůj život mnoho příšerných úředníků a mnoho hbitohubých politiků. Potkal jsem i řadu špatných instalatérů, nabubřelých manažerů i darebných automechaniků. Ve všech těchto náhodně vybraných odvětvých života jsem měl tu čest s pěknou řadou odborníků a machrů. Jen se nenechat válcovat. Včera jsem zůstal jak u vytržení, když jsem v ranním Radiožurnálu slyšel zprávu pana ministra Kalouska, že státní správu opustí čtyřicet tisíc úředníků. Napadlo mě v první chvíli, že pan Kalousek se chystá rozpustit tenhle stát a potom také (i já pracuji ve státní správě), že až dojedu do zaměstnání, bude nástup a rozpočítávání na prvý-druhý. Nic z toho! To jen Kalouskovi a jeho soukmenovcům se povedl docela pěkný volebně marketingový kousek. Poté, co se úřednicvo otřáslo v základech a začalo se vzpamatovávat k nevýraznému odporu, zpráva o čtyřech desítkách tisíc byla dementována a hranice potencionálního přírůstku na úřady práce snížena na "pohých tisíců devět". K tomu byla veřejnost uklidněna dodatkem, že se stejně bude jednat o centrální orgány, tedy vesměs ministerstva. Dalo by se soudit, že tam to nevadí, tam asi pracují ti nejzbytečnější z nadbytečných. Tedy skvělá matematická přesmyčka. Radil bych ministrovi financí, aby třeba vyhlásil zvýšení dépéháčka o stopadesát procent, chvíli počkat a pak to celé zdementovat. Po počátečním šoku by nějaké to procento navíc mohlo být přijatelné a my zbyteční státní úředníci bychom si mohli před padákem přijít na nějakou tu kačku navíc.

 Nevím nevím, jak dopadne tržní mechanismu v podobě stejného balíku na mandatorní výdaje. Každý úřad si pak prý sám bude rozhodovat o tom, kolik lidí bude z toho balíku živit. Kdo trochu zná poměry uvnitř státní správy, musí mi dát za pravdu, že svět je tam rozdělen triviálně na "tažné" a "chovné". Přičemž zpravidla jeden chovný pobírá mzdu dvou tažných. tažný táhne a nemá tudíž čas starat se o svůj chov. Chovný netáhne, ale lobuje za své hnízdo, takže při všech reformách má nepoměrně větší šanci, že v aparátu bude usalašen i přes mocné propouštění. A protože si na sebe tím propouštěním bude muset podle návodu vydělat, bude muset rozprášit nepoměrně větší procento měně placených tažných. Takto je velmi pravděpodobné, že tažných zůstane minimum a chovné nebude mít kdo živit. Jedině tak by mohli vyhynout. Omyl! Chovní přestanou vysávat již neexistující stav tažných a nakoupí si jejich práci v soukromé sféře. U těch bývalých chovných, kteří přes všechnu snahu svůj, státem placený post, neudrželi a byli surově vyvrženi do lůna řádícího kapitalizmu. Jedině tak můžou oboje skupiný současných i bývalých chovných přežít. Vězte, že vím o čem mluvím! Že je to zmatek, neřku-li bordel? Ale ano, já teď naopak vím, o čem mluvíte vy.