Neznám patrně odpovědi na otázky Václava Moravce a přizvaných mravokárců z oboru fotbalu a psychiatrie. Musím také zakroutit hlavou nad impulzem k vážné nedělní televizní debatě o nočním šukání fotbalistů v hotelu Praha. Jestli došlo ke styku neví ani bulvární Šíp, jehož redaktorka celou kauzu iniciovala. Jakým způsobem a na hranici jakého novinářského vkusu ponechám stranou. Fotbalisti slavili narozeniny a my jim lezem prostřednictvím jedné z nejhorších verbálních stok přímo do pokoje. Komu ještě! (dětem do mobilních telefonů). Kdyby to Kypru v Liberci nandali zbytečných deset nula, tak aťsi souloží, ale takhle... No to přece národ nesnese. Ještě že je někdo vyfízloval, abychom se konečně mohli přestat bavit o Vendulce Vdově Svobodové.

Mám jeden naléhavý vzkaz, za který se předem stydím. Mám jeden naléhový vzkaz pro všechny, kteří se kauzou nočního řádění českých fotbalových reků vážně zabývají. Odporný vzkaz, který však může být brán i jako dobře míněná rada."Děte do prdele!!!"