Ale mám to tam rád, i ty klobásy. Když prohráváme, tak ty klobásy mám rád nejvíc. Tedy ne ty spálené, ale s láskou ohřáté v bufítku pod tribunou. To je žrádlo!!! A trenér pan Zdeněk mluví s panem Müllerem, jak že to budem válet dál. Má už šediny a tak bude brzy Bělohlav. Je již déle sloužící, ale mně patří k hokeji stejně jako ony klobásy, jenže ty bývají často šťavňatější. Ne, nechci dělat Pátera nebo dokonce Kazatele, ba co víc, vyřkávat nějaký Orctel. Mráz Kopřivu nespálí, a ta děfka extraliga se k nám jistojistě obrátí tím lepším xichtem, než je prdel proher. Zatím s námi docela vyČurilla. Dneska jsem tedy klel za tím plexi a fotil ve stylu retro a to celý proto, že jsem to chtěl ukázat kámošovi Bohoušovi, co to tam taky prožívá s foťákem jako já a my. Jestli ho to chytne za Srdínko. A my ostatní teď budeme potichu, opravdu potichu šeptat to naše "hoši, děkujem". Jenom abychom to nahlas nezakřikli. To bychom opravdu nechtěli!!!

Hele navždytvůj Jirka. No bodejď!